🧡Vyjíždím z domu a auto mi ukazuje 10 km dojezd.
„Hm, to dám, to je v pohodě.“
🧡Po dvou zatáčkách u nás v serpentýnách se číslo sníží na 5 km dojezd.
🧡 „Uff, v hlavě rychle odhaduji, kolik km je to k benzínce po cestě a rozhoduji se to dám, dojedu tam.“ Jo, taky nemám takovou časovou rezervu jet natankovat a zase se vracet.
🧡Jedu dál a jak ubíhají další zatáčky – tak mi hlavou probíhá, jak už jsem takto jednou vyjela naftu v autě a že už vím, jaký je to stát pod kopcem a za chvíli zjistit, kolik je kolem nás lidí, kteří jsou ochotni okamžitě pomoci. No ale že bych to takto chtěla testovat a prožívat znovu??
🧡Tak jo, kopec jsme vyjeli a blik a na dojezd mám 0 km. Tak takto jsem ještě nejela. To je limitní zkušenosti i pro otrlé optimisty.
🧡Vzpomínkama jsem v dětství a vyhazuju na neutrál a jak jsme řikali „jedu zadarmo“ 😊😊😊
🧡Z kopce dojedu k benzínce na neutrál. No takto jsem ještě nikdy nejela.
🧡A děkuji mému štěstí. 🧡
P. S. Auto dotankuju doplna. Zaslouží si to.
Comments